Kniha Hledač pravdy Míry Ahimsy byla první knihou pro Míru jako pro autora, pro Aničku jako grafičku i pro mě jako nakladatele. Zároveň se její finální podoba dokončovala ve spěchu na konci prázdnin, abychom mohli hotovou knihu představit 3. září v Duši K.
Proto se v knížce objevilo několik vad na kráse, z nichž tou hlavní byly příliš úzké okraje a v kontrastu k nim zbytečně veliké písmo. Také tam zůstalo několik překlepů, na které nás někteří čtenáři upozornili. Na obálce zas poněkud zanikalo Mírovo jméno a podle oka jednoho zkušeného grafika bílá barva písma zanikala pozadí stanu.
Proto jsme rychle připravili druhé vydání, ve kterém jsme všechny nedostatky v klidu opravili. A při té příležitosti jsme se rozhodli i trochu zmenšit formát a hlavně změnit obálku.
U ní jsme se rozhodli vrátit se k jednoduchosti, jímž se vyznačoval Mírův první návrh v jeho původní pdf verzi knihy (které Míra nabízí ke stažení a volnému šíření). Definitivně o tom rozhodlo, když jsem Mírovu variantu ukazoval své dobré kamarádce Míše, která ji okomentovala slovy „to je dobrý, připomíná mi to nějakou starou cestopisnou nebo přírodopisnou edici z 90. let“. V tuto chvíli jsem si uvědomil, že taková obálka dokonale souzní s obsahem knihy, protože se mi vybavilo, co Míra pravil v Duši K na dotaz ohledně jeho bydlení v Šárce vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní rezervaci: „Chtěl jsem být součástí té rezervace, ale bohužel mi to neuznali.“
Takže Mírova kniha je na světě. Ale přece jen tu zaúřadoval pověstný tiskařský šotek – nejspíš mi v nestřeženém okamžiku vlezl do hlavy, protože jsem ze správného podtitulu „Cesta divokého jogína“ udělal „Zážitky divokého jogína“ a ani Míra, ani Anička si toho nevšimli. Naštěstí tiskárna z kapacitních důvodů natiskla zatím jen 150 kusů. Tímto se čtenářům omlouváme a do v dalším dotisku bude už všechno správně.